
Země byla tehdy dle jeho výpovědi zamrzlá a mince na něj vypadly z hroudy hlíny asi 50 cm pod povrchem u dnešní branky do zahrady. Všechny jsou stejné, liší se datací z let 1623–1639. Zaevidovány byly roku 1964, nalezeny tedy byly v zimě 1963–1964.


Ve třicátých letech se Sasové krátce přidali na stranu protestantských Švédů. Sasové pak vpadli i do Čech. V Žatci např. dočasně sňali z Pražské brány vystavenou hlavu popraveného primátora Hošťálka (1631). Protože mezi našimi mincemi byly i exempláře ražené roku 1639, je zřejmé, že k jejich ztrátě nedošlo při tomto tažení, ale někdy později.
Dodejme, že ke konci třicetileté války už byli Sasové zase na straně Habsburků. Sasko bylo během třicetileté války popleněno podobně jako Čechy vojsky obou stran konfliktu.
V muzejních sbírkách máme i další o trochu starší tolarový poklad, nalezený při stavbě domu na Hošťálkově náměstí roku 1955. Mezi těžkými stříbrnými tolary převažují ty cizí, mezi nimi i tolary bratra Jana Jiřího, zmíněného Kristiána. Tento poklad, uložený v hliněné nádobě, mohl být uložen roku 1611 v souvislosti se vpádem pasovských do Čech, nebo na začátku třicetileté války. Nejmladší mince z tohoto pokladu jsou totiž právě ty Kristiánovy z roku 1611, většina z ostatních 51 mincí je ještě z 16. století. Dnes jsou všechny zmíněné mince uloženy v muzejním trezoru a vystavují se při zvláštních příležitostech. Jistě by mohly mnohé vyprávět.
PhDr. Milada Krausová, Ph.D.