16. Jiné druhy účelových známek

Fakt, že čeští chmelaři užívali místo známek chmelových v ojedinělých případech i známek vyrobených k jinému účelu, je z literatury známý (1, 2). Jedná se o pivní známku Josefa Matese z obce Veltěže čp. 17 na půl litru piva (obr. 1) a francouzskou účelovou známku, která na rozdíl od Matesovy známky dosud v naší literatuře blíže popsána nebyla. Hans Meyer v katalogu francouzských nouzových platidel z doby první světové války do roku 1931 (3) uvádí četná podobná platidla, zejména pařížské provenience. Vzhledem k legendě "á consommer", kterou lze volně přeložit "ku spotřebě", Meyer připouští, že se jedná o známky užívané v hostincích, nikoli nouzová platidla. Níže uvedená známka tvořila malou příměs mezi chmelovými známkami E. Helcla z Milostína, a tak vzhledem k poměru jejího počtu k ostatním známkám se lze domnívat, že mohla zastupovat díly věrtele. (obr. 2)

Avers: litera W provedená s vodorovně vroubkovaným povrchem, nalevo ve vystouplém trojúhelníku ve dvou řádcích nejasný punc a litery F G, to vše v širokém okrajovém pruhu se dvěma kruhy, vnějším tvořeným čárkováním směřujícím do středu a vnitřním složeným ze střídajících se obloučků a kuliček.

Revers: nápis 30, plocha číslic vodorovně vroubkovaná, dole nápis a opis A CONSOMMER, nad číslem stejný trojúhelníček s puncem a písmeny, to vše v širokém okrajovém pruhu se dvěma kruhy, vnějším stejným jako na líci a vnitřním složeným ze střídajících se kroužků a čárek směřujících do centra pole.

Obr. 1

Obr. 2, mosaz, průměr 19,2 mm, váha 2,8 g, vlevo při okrajovém pruhu kruhový otvor o průměru 3,5 mm

Pozoruhodné známky obíhaly i na chmelnicích v obci Mšec bývalého okresu Rakovník. Manželé Vlasta a Rudolf Valentinovi z čp. 52 užívali namísto chmelových známek dva druhy německých známek původem ze severozápadního předměstí Drážďan Übigau.

Vydavatelem byly patrně v době druhé světové války Drážďanské strojírny a loděnice specializující se na výrobu parních kotlů a ponorek. Tečkou za válečnou výrobou v Übigau byly dva velké nálety v lednu a březnu 1945, které změnily závody v hromady trosek. V poválečné době byly loděnice obnoveny a v roce 1948 znárodněny jako VEB Dampfkesselbau Übigau.

Původní smysl známek dnes není jasný, k objasnění účelu použití nedošlo ani po jejich uveřejnění ve specializovaném časopise Wertmarkenforum ani po umístění fotografií na internetových stránkách Dresden-Übigau online. Lze se jen domnívat, že jejich využití bylo spojeno s totálně nasazenou pracovní silou. Podle svědectví děčínského numismatika Stanislava Dluhoše, který byl od poloviny padesátých let zaměstnancem Labskooderské plavby, se známky užívaly v závodní kantýně určitě ještě v roce 1956. Jejich tehdejší hodnota byla 50 feniků.

Známky ale obíhaly i jinde. Podle vzpomínek Václavy Valentinové její rodiče, kteří roku 1946 zakládali chmelnici, známky získali prostřednictvím bratra paní Valentinové Františka Purkyta. Ten v letech 1945 - 1946 pracoval jako zedník na Mostecku v blíže nespecifikované elektrárně na stavbě kotlů. (Lze domnívat, že se jednalo o elektrárnu Ervěnice II, s jejíž stavbou se započalo roku 1941, a která byla uvedena do provozu roku 1947.) Odtamtud známky přivezl do Mšece k jejich druhotnému užití. (obr. 3 a 4)

Jednostranné zinkové ražby potažené žlutobílou emailovou barvou, z níž vystupuje pouze reliéf legendy, jsou v zásadě dvojího provedení. Jsou však na nich vyražena čísla, která tvoří řadu od 9 do 237 (respektive od 1 do 388). Zajímavostí je, že několik čísel se vyskytuje ve dvojicích.

Obr. 3, zinek, šestihran o vzdálenosti protilehlých stran 35,8 mm, váha 5,4 g,
při horním vrcholu oválný otvor o délkách os 4,0 x 6,5 mm

Obr. 4, zinek, osmihran o vzdálenosti protilehlých stran 38,2 mm, váha 5,6 g,
při horním vrcholu oválný otvor o délkách os 4,0 x 6,5 mm

Písemnictví:

1.) Dubská, I. a Likovský, Z.: České chmelové známky, 1., 2. a obrazová část, Hradec Králové 1995-1997.
2.) Cajthaml, M.: České chmelové známky, Chomutov 2001.
3.) Meyer, Hans: Katalog der französischen Notmünzen aus der Zeit des ersten Weltkrieges bis etwa 1931, Berlin 1977

Upravená verze článku pro Sběratelské zprávy královéhradecké pobočky České numismatické společnosti.

© Marek Cajthaml 2004

ZPĚT