T. G. M. a armáda

Za Masarykem i do žateckého muzea

Během celého měsíce února můžete v hlavní budově Regionálního muzea v Žatci v Husově ulici navštívit výstavu Československé obce legionářské vytvořené ve spolupráci s Ministerstvem obrany ČR, Vojenským historickým ústavem Praha, Vojenským historickým archivem Praha a dalšími institucemi s názvem Tomáš Garrigue Masaryk a armáda.

Vznikla v rámci projektu Legie 100. Dvacet panelů s bohatým obrazovým materiálem přibližuje vztah prvního československého prezidenta k armádě. Představen je  nejen život T. G. Masaryka, ale  i jeho úzké propojení s legionáři a později s armádou samostatného československého státu. Masaryk roku 1917 odjel do Ruska s falešným pasem, aby posílil nábor do legií. Zde ho čekala podobná dobrodružná anabáze jako samotné legionáře. Na vlastní kůži zažil Petrohrad, Moskvu i Kyjev v době bolševického převratu a několikrát mu šlo doslova  o život. Výstava se však nevěnuje pouze válečné době, ale přibližuje také Masarykovy vize o budování armády. Tu chápal nejen jako vojenskou sílu, ale také sílu mravní, bez které se společnost nemůže obejít. Mezi vojáky se těšil velké úctě.

Regionální muzeum v Žatci doplnilo tuto zajímavou putovní výstavu předměty souvisejícími s osobností našeho prvního prezidenta z muzejních sbírek. Uvidíte např. diplom věnovaný památce jednoho z italských legionářů s Masarykovým vlastnoručním podpisem, litografii se zobrazením Masarykova rodného domu v Hodoníně, soška Masaryka na koni vzniklou rok před nástupem komunistů k moci nebo soubor prvorepublikových odznaků s Masarykem. Mezi nim např. odznak k odhalení Masarykova pomníku v Podbořanech.  

Protože výstava se z regionálních dějin věnuje blíže pouze událostem v severočeském Mostu a zejména v sudetoněmeckých kruzích známým událostem v Kadani, připomeňme si alespoň takto, jaký byl vztah města Žatce k Masarykovi v 1. polovině 20. století.

Žatec samotný prezident Masaryk nikdy nenavštívil. Pouze 3. října 1923 projel žateckým nádražím vlak s Masarykem, jak poznamenal kronikář. Ten také zmínil že oslavy vzniku republiky či připomínky Masarykových narozenin zajímaly ve městě za první republiky hlavně českou menšinu. Rezervovaný vztah k Masarykovi jako k hlavě státu vycházel v Žatci již z dob první světové války. Po Masarykově emigraci za války se objevila v kronice následující reakce převzatá z dobového tisku: „V cizích službách. Místo aby doma plnili své válečné povinnosti, uprchli jisté elementy za hranici a vstoupili do služeb nepřítele jako zákeřní vrazi. Nyní tak urážejí náš národ a škodí naší říši. Jmenujme je: profesor Masaryk, poslanec Dührich(!), malíř Kupka, Čermák a Fišer...“ Roku 1917 zase bájil kronikář o Masarykově pobytu Rusku, když propagandisticky uvedl pod titulkem „čeští velezrádci“, že zrádného Masaryka Rusové jmenovali: prozatímním diktátorem a regentem v Čechách.  O atmosféře v Žatci v době první světové války se můžete dočíst v muzejní publikaci z roku 2014, která je v muzeu stále v prodeji.   

V mnoha českých městech se můžete projít Masarykovou ulicí. Na tu v Žatci si musel prezident dlouho „počkat“.  Dnešní Masarykova ulice získala svůj název definitivně až v červnu 1990.  Název předtím měnila několikrát. Původně se jmenovala Karlovarská, respektive Karlsbadergasse. Krátce nesla jméno po dvou německých velikánech (Bismarckova, Goethova). V letech 1945 – 1947 se poprvé krátce jmenovala Masarykova. Po nástupu komunistů k moci, to byla ulice Fučíkova. Pomníku se Masaryk v Žatci dosud nedočkal.

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.