Na Písečný vrch a Milou - Regionální muzeum K. A. Polánka Žatec

Domovská stránka Muzem Žatec

Hlavní budova Muzem Žatec

Aktuality

Akce

Na Písečný vrch a Milou

Název akce: Na Písečný vrch a Milou
Termín akce: 8. 6. 2013
Začátek: 09.00
Akce - Hlavní budova

Regionální muzeum K. A. Polánka a Klub českých turistů Žatec pořádají turistický pochod v sobotu 8. června 2013 „Na Písečný vrch a Milou". Trasa cca 16 km se zajímavými lokalitami.

Start: železniční stanice Břvany v 9:00
Od železniční stanice vyrazíme po silničce směrem do centra obce, kde v kaštanové aleji odbočíme na první křižovatce vpravo a ulice (Ke Zřídlu) nás dovede na:

stanoviště č. 1: brána areálu bývalého zřídla Kyselka Praga (orientační čas 9.10)
Nadále pokračujeme zpět ke kaštanové aleji a po silnici II/250 do středu obce (směr Žatec) a dále až na téměř samý konec obce na:

stanoviště č. 2: kostel sv. Martina v Břvanech (orientační čas 9.45)
Vydáme se znovu k břvanskému nádraží, tentokrát můžeme využít méně frekventovanou ulici, která se odpojuje z návsi (Počeradská) a z které odbočíme doprava do ulice Za Školkou, a ta nás opět dovede ke kaštanové aleji. Od nádraží pokračuje po silničce lemované křovím a stromy směrem na Milou. Dejte pozor na správné odbočení ze silničky: odbočíme vlevo na polní cestu, která vede na levý vrcholek Písečného vrchu. Na cestě na vrcholek míjíme tabuli s popisem chráněného území a pastviny pro ovce a krávy. Pouze pěšinka nás dovede na:

stanoviště č. 3: Písečný vrch u Bečova – 317,5 m n. m. (orientační čas 11.15)
Zde si vás převezme pracovník muzea PhDr. Petr Holodňák a PhDr. Ivana Fridrichová-Sýkorová, Ph.D., která vedla na lokalitě archeologický výzkum. Provedou vás s obsáhlým komentářem po lokalitě až na druhý vrcholek Písečného vrchu nad obcí Milou. Během této procházky je počítáno i s odpočinkem na oběd (celkem 1,5 hod.). Odtud sestoupíme z Písečného vrchu již po modré turistické značce, která nás provede obcí Milá a přivede na úpatí stejnojmenného kopce a na:

stanoviště č. 4: vrchol Milá – 510 m n. m. (orientační čas 14.00)
Z vrcholku sestoupíme stejnou cestou až na úpatí a pokračujeme dále po modré turistické značce až do Bělušic a dále do Bedřichova Světce, kde z křižovatky se silnicí do Skršína sestoupíme na náves a na:

stanoviště č. 5: kostel sv. Jakuba v Bedřichově Světci (orientační čas 15.30)
Zde si prohlédneme interiéry kostela. Odtud je to již jen kousek znovu po modré turistické značce z výše zmíněné křižovatky do:

Cíle dnešního pochodu: náměstí v Bečově u Mostu (orientační čas: 16.45)

Odjezd autobusu pro přihlášené účastníky do Žatce v 17.00

Doprava autobusem: přihlášky a platby přijímá p. Kochová, tel.: 723342496 v pokladně Městského divadla Žatec pondělí až čtvrtek od 14 do 17 hodin do konce května a potom po telefonické domluvě. Cena dopravy tam a zpět pro členy KČT 40,- Kč, pro ostatní 60,- Kč. Odjezd od muzea v 8.30.

Doprava individuální: Žatec hlavní nádraží odjezd 7.35 směr Most, přestup v Postoloprtech a Lounech odjezd v 8.27. Příjezd do Břvan v 8.38. Zpáteční spoj vlak ze stanice Bečov do Loun a Žatce (s přestupem v Lounech a Postoloprtech) odjezd v 17.09!

PÍSEČNÝ VRCH U BEČOVA

Seskupení paleolitických sídlišť a výrobních míst na Písečném vrchu u Bečova je jednou z nejvýznamnějších lokalit tohoto období v Evropě. Návrší je tvořeno třemi vrcholy, kde se vyskytovaly povrchové výchozy kvalitního, tzv. cukrovitého křemence. Surovina byla velmi vhodná pro výrobu štípaných kamenných nástrojů. Zdejší materiál byl sbírán na ploše až 2 km čtvereční a později i těžen.

Nejstarší osídlení je tu doloženo na západním vrcholku kopce a je datováno do období staršího paleolitu (750 000 až 250 000 tis. let př.n.l.). Místo poskytovalo daleký výhled do údolí řeky předcházející dnešní Ohři.

O pobytu člověka ve středním paleolitu (250 000 až 40 000 let př.n.l) svědčí malé sídliště umístěné asi 50 metrů nad územím zaplavovaným Praohří. Na tomto místě byly pod skalním převisem odkryty zbytky obydlí – obytné chatrče neandertálců. Vnitřní rozměry asi 5 x 3,5 metru nesvědčí o bůhvíjakém komfortu. Obytný prostor byl vymezen kamennou zídkou a několika balvany, tvořícími konstrukci stěn. Střechu zčásti nahrazoval skalní převis a stěny byly zakryty kůžemi na dřevěné konstrukci. Uprostřed podlahy se nacházelo ohniště a plochý kámen opodál je vysvětlován jako sedátko. V objektu bylo nalezeno přes 2000 kusů štípaných kamenných nástrojů.

Kvalitní kamenná surovina lákala lidi k osídlení i v mladších obdobích, jak to dokládají výzkumy na několika dalších místech Písečného vrchu a v jeho nejbližším okolí. Ke zdrojům cukrovitého křemence se ještě dobýval lid kultury s vypíchanou keramikou v mladší době kamenné (neolitu) a to štolami až 3 metry hlubokými. Ještě později – v době bronzové – byl zdejší materiál používán k výrobě drtidel na zpracování obilí.