Archeologický výzkum v pískovně u Chudeřína 2016

Archeologický výzkum v pískovně u Chudeřína odhalil hroby „cizinek" i smrtonosnou zbraň

VYKOPÁVKY LETOS PŘINESLY NĚKOLIK UNIKÁTŮ

V pískovně u Chudeřína nedaleko Nechranické přehrady v těchto dnech končí záchranný výzkum Regionálního muzea v Žatci. V průběhu dubna se zde archeologům podařilo prozkoumat deset hrobů kultury se šňůrovou keramikou z pozdní doby kamenné (asi 2800 – 2500 let př. n.l.). V předchozích letech bylo podobných hrobů na sousedních katastrech obcí Chbany, Roztyly a Soběsuky sice objeveno již více než šedesát. Letošní kampaň však přinesla nová překvapivá zjištění. V inventáři dvou pravděpodobně ženských pohřbů se kromě dalších milodarů našly dvě keramické mísy pokryté bohatou rytou výzdobou. Tyto nádoby se zcela vymykají ze stylu obvyklé místní hrnčířské produkce kultury šňůrové.

Obě unikátní mísy jsou nepochybně importy z oblasti středního Německa. Pocházejí z prostředí tzv. schönfeldské kultury s centrem výskytu v dnešní spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Je tedy velmi pravděpodobné, že obě ženy byly cizinky a nádoby si na lokalitu přinesly s sebou ze vzdálenosti několika set kilometrů. V této souvislosti se do nového světla dostává i nález ojedinělého hrobu z katastru sousední obce Roztyly. Již v roce 2000 zde žatecké muzeum odkrylo pohřeb malého dítěte, který rovněž obsahoval zlomky misky schőnfeldské kultury. Tak „masivní" doklady o kontaktech obyvatel našich zemí s územím středního Německa v pozdní době kamenné nemají u nás obdoby. Podobných nádob bylo v Čechách doposud nalezeno asi deset. Z žádné lokality však nebyl nikdy doložen více než jeden exemplář.

Mísy jsou v schőnfeldské kultuře převažujícím keramickým tvarem. Výzdoba na jejich povrchu je uspořádána do kříže či několika radiálních pásů vycházejících z bohatě zdobeného středu nádoby. Má se zato, že by mohlo jít o symboliku slunečního kotouče. Bez zajímavosti není, že na svém domovském území pohřbíval lid této kultury výhradně žárovým způsobem. Nebožtíci odkrytí v Chudeříně, pokud šlo skutečně o „imigranty" ze středního Německa, byli však do země uloženi bez kremace, jak tehdy bylo v prostředí naší šňůrové kultury obvyklé. Další poznatky snad přinese tzv. stronciová analýza jejich kosterních pozůstatků, zejména zubů.

Na sklonku dubna se o další unikátní objev v Chudeříně postaral místní bagrista Jan Sivok. Při pokračující skrývce ornice odhalil skříňkový hrob kultury nálevkovitých pohárů, ještě o tisíc let starší než hroby kultury šňůrové. Dno hrobové komory o rozměrech 3 x 2 metry bylo pečlivě vydlážděno kameny, nadzemní část kamenné hrobky byla zřejmě již v minulosti rozorána zemědělci. Původně mohla být nad ní navršena i rozměrná mohyla.

V hrobě byly zjištěny jen zlomky lidské lebky s čelistí a poblíž položený skvostný kamenný sekeromlat s tzv. „čepcem" a vějířovitě rozšířeným ostřím. Tato zbraň, datovaná do doby asi 3500 až 3400 let př.n.l., představuje absolutní špičku tehdejší „válečné techniky". Úderová síla byla soustředěna do jediného bodu právě na tzv. čepci, takže každý dobře mířený úder na hlavu soupeře byl zaručeně smrtonosný. Zároveň je tento předmět považován za atribut tehdejších bojovníků. Z Čech je podobných nálezů známo zase jako šafránu. Na okrese Louny se naposledy podařilo objevit stejný sekeromlat před více než sto dvaceti lety. V roce 1890 jej vykopal archeolog Robert Weinzierl pro teplické muzeum. Ve sbírkách žateckého muzea bude nález z Chudeřína vůbec prvním exemplářem svého druhu.

dr. Petr Holodňák,
vedoucí výzkumu